GENETICKÁ METODA

VÝUKA ČTENÍ A PSANÍ GENETICKOU METODOU 

 

  • Většina dětí, které přicházejí do školy, se již umí podepsat hůlkovým písmem. Některé umí dokonce číst. Hůlkové písmo většinu dětí zaujme především pro svou jednoduchost a této skutečnosti využívá právě genetická metoda čtení. 

  • Nejedná se o novou metodu, jedná se o efektivní cestu rozvoje čtenářských dovedností. Základy této metody byly položeny Josefem Kožíškem již v roce 1913 a   od roku 1995 se moderní metodikou zabývá PhDr. Jarmila Vágnerová, Csc., která také vydala soubor učebnic a pracovních sešitů. 

  • Genetická metoda je založena na hláskování slov, což se také výrazně projevuje        při psaní. Když dítě píše, vybavuje si postupně jednotlivá písmena, ne slabiky.

 

Postup výuky čtení

  • Děti se učí postupně (vždy se přibírá jen jedno nové písmeno) číst pouze písmena velké tiskací abecedy, která skládají (bez slabikování) do slov. Napsané slovo nejprve zrakem rozloží na písmena - to znamená, že čtou nahlas jednotlivá písmena, a pak je sluchově složí rovnou v celé slovo (M-Á-M-A = MÁMA). 

  • Když děti zvládnou všechna písmena velké tiskací abecedy a dobře ovládají techniku čtení, postupně se přechází k malým tiskacím písmenům. U tohoto procesu se využívá fakt, že většina malých písmen je podobná těm velkým (O – o, U – u, I – i, S – s, Š – š, Z – z, Ž – ž, C – c, Č – č, I – i, J – j…). A teprve potom, když děti zvládnou čtení, začne se s výukou psacího písma.

 

·    Srovnání genetické metody s "tradiční" metodou analyticko-syntetickou 

                                       Genetická metoda: N-O-H-A = NOHA 

                                       Analyticko-syntetická metoda: N-O = NO 

                                                                                       H-A = HA 

                                                                                       NO + HA = NOHA

 

 

Postup výuky psaní

Výuka probíhá ve třech okruzích, které se mohou různě prolínat: 

  • Výuka se zahajuje cviky na uvolnění ruky – začíná se již druhý den školní docházky a pokračuje minimálně do poloviny listopadu. 

  • Procvičování ruky psaním tiskacích písmen a slov do linek pod text v učebnici,         na popisovací tabulky či do sešitů nebo na pracovní listy. Zapisování písmen slouží jako pomůcka k nácviku čtení, nejde o precizní trénink písařské dovednosti. 

  • Vlastní psaní psacího písma. Podle metodiky výuky je ideální, kdyby se s nácvikem začne až po probrání všech tiskacích písmen velké i malé abecedy – v lednu. Díky přepisování tiskacích písmen, textů při čtení, a prodloužením období uvolňovacích cviků bude má většina žáků už poměrně dobře připravenou ruku pro psaní a to s sebou nese i rychlejší tempo výuky psaní.

 

Výhody genetické metody

  • Lépe vychází z přirozených myšlenkových postupů samotných dětí.

  • Žáci nejsou zatěžováni čtyřmi znaky jednotlivých písmen najednou (malé a velké, tiskací a psací).

  • Psací písmo se učí později, v první části školního roku tak děti nemusí psát náročné tvary písmen.

  • Po pochopení principu genetické metody dokáže dítě zkvalitňovat techniku čtení vlastní činností.

  • Mezi nesporné klady patří rychlost nástupu čtení slov, vět a jednoduchých textů. Děti dokážou velmi brzy číst nápisy kolem sebe v běžném životě, což je silným motivačním prostředkem k dalšímu učení.

  • Také vnímání obsahu vět je mnohem lepší, od začátku je tak dosaženo čtení                 s porozuměním.